CO BY MŮJ SYN MĚL VĚDĚT O SVĚTĚ

Ahoj Všem!

Zdravím vás u recenzního článku! A pro tento měsíc (dle data) i posledního. :-D

Jedná se o slibovanou recenzi na srpnovou novinku z pera Backmanova – Co by můj syn měl vědět o světě. Přiznávám, že od dočtení a slibů na sepsání recenze uplynul víc jak měsíc. Je to z toho důvodu, že jsem neměla pro článek fotky. Knihu jsem nejprve půjčila kolegyni, a pak se toulala u mamky.

Ale dost řečí okolo. Pojďme si knihu přiblížit.

zdroj obrázku

O knize: Co by můj syn měl vědět o světě? Tak na tuhle otázku nám autor odpovídá humornou formou v dvanácti kapitolách a předmluvě. Každá kapitola je o věcech, o kterých by dle autora měl jeho syn vědět. Jako například: O IKEA, o zakládání kapely, o fotbale, o tom jaké je to být mužem, a jiné. Kapitoly jsou od sebe odděleny různými postřehy, situacemi či dialogy, které se autorovi staly.

Autor řeší v této povídkové knížečce otázku, co by měl synovi dát do vínku, co by ho měl naučit, co mu vysvětlit, jak se chovat. A ukazuje nám většinou na úsměvných situacích, co „za starost“ obnáší být dobrým rodičem.

"Chceme vás jenom chránit. Ušetřit vás všech zklamání, selhání a nešťastných lásek. Přitom nemáme páru, co vlastně způsobujeme, mít dítě je v mnoha ohledech podobné jako řídit bagr v obchodě s porcelánem. S nohou v sádře. S lyžařskou kuklou nasazenou obráceně. Opilí." str. 16

Zjednodušeně řečeno, je to takový Fredrikův deník, určený čtenářům a jednou (až vyroste) i jeho synovi, o jeho pocitech a myšlenkách spojených se situacemi po narození jeho syna.

"Všiml jsem si, že už jsi zjistil, že tvoje schopnost rozesmát ji na celé kolo ti dává šanci, že pokud zlobíš, tak ti to velmi snadno projde. Tuhle schopnost si pěstuj. Dotáhneš to s ní daleko, já jsem to s ní dotáhl až sem.  

A když se tvoje máma směje… ach Bože, nikdy jindy si nepřipadám tolik jako muž."

  str. 79

Zhodnocení: Jedná se o oddechovou četbu, nad kterou se nemusíte nijak zvlášť zamýšlet. Co kapitola, to povídka! Takže tu nehledejte děj tipu „Muž jménem Ove“. Nejde o žádný román.

Proto musím sama přiznat, že jsem to měla při čtení s knihou jako na houpačce. U něčeho jsem se bavila a smála nahlas, nad něčím jsem nechápavě nebo nesouhlasně kroutila hlavou, a také se našly kapitoly či pasáže, které mě nudily a nic neříkaly. Může to být i tím, že já sama ještě dítě nemám, anebo tím, že obsahově jsem čekala něco jiného. Četlo se mi to dobře. Díky tomu, že jsou to povídky, tak se kniha snadno odloží, nic (žádný spád a děj) vás nenutí číst dál a dál. To mi vyhovovalo. Jako celek se mi kniha líbila. Hlavně svým humorným a úsměvným stylem, který pobavil. Asi mě zklamalo jen velké očekávání.

Ale tím vás nechci od knihy vůbec odrazovat, například kolegyně si knihu náramně vychvalovala. :-)

Citace str. 100

Hodnocení: 3/5

O autorovi: Fredrik Backman (r. 1981)

- je švédský sloupkař, blogger a spisovatel. Pravidelně píše sloupky do švédských novin (pro Helsingborgs Dagblad a Moore Magazine) a na svůj blog. Pochází ze Stockholmu (vyrostl v Helsingborgu). Je ženatý s Nedou Shafti Backmanovou. Jeho prvního románu Muž jménem Ove (2012; česky Host 2014) se jen ve Švédsku prodalo přes sedm set tisíc výtisku a práva byla prodána do více než třiceti zemí. Po úspěšné prvotině autorovi vyšly další tři knihy: Co by můj syn měl vědět o světě (2012; česky Host 2017), Babička pozdravuje a omlouvá se (2013; česky Host 2015) a Tady byla Britt-Marie (2014; česky Host 2016). Na listopad se připravuje vydání nového románu s názvem Medvědín (2016; česky 2017).

Na závěr: Během listopadu vychází v ČR u nakladatelství Host, již pátá autorova kniha s názvem: Medvědín (Björnstad/2016).

Máte rádi Backmanovy knihy? A už jste četli tuto povídkovou? Jak se vám kniha líbila? A co říkáte na článek? Ráda si přečtu a odpovím na vaše komentáře.

Přeji krásný poslední říjnový den.

Vaše ൬ermaidka

Publikováno dne: úterý 31.října/2017 v 13:30