OHLÉDNUTÍ 10 - Říjen

Hezké dopoledne milí knihomolové!

Zdravím vás po delší době :-)

Od posledního článku uběhlo již 15 dní, a já si říkám, že bych to tu měla zase lehce oživit novým článkem. Tudíž začnu hned jedním restem, a tím je mé říjnové shrnutí. Jelikož do konce listopadu zbývá pár dní, je opravdu na čase!

Během října jsem přečetla stejný počet knih jako v září. Víte kolik to je? Nenechám vás dlouho tápat a hned vám to povím. Přečetla jsem TŘI knížky. Což je u mě řekla bych norma.

A co za knihy jsem přečetla tentokrát? To se dozvíte níže.

1) Na začátku měsíce jsem se pustila do knihy Velký Gatsby od Francise Scotta Fitzgeralda. Šlo o knihu, kterou jsem zvolila do čtenářské výzvy. A po pravdě mě moc neuchvátila. Docela dlouho jsem se nemohla začíst, příběh i sám “vypravěč” mě docela nudil. A když už jsem se konečně začetla a začala mne kniha i trochu bavit, tak byla již u konce. Přesto nelituji, že jsem tuto knihu zvolila, protože šlo o knihu, kterou bych bez čtenářské výzvy asi jen tak neotevřela. Celou dobu při čtení jsem přemýšlela, zda jsem viděla film, ale to bych si asi z děje pamatovala. Takže bych ho někdy zkusila a uvidíme, zda mi řekne víc než kniha.

2) Druhou knihu, jenž jsem v říjnu četla, byla kniha od maďarského spisovatele Pétera Gárdose - Horečka nad ránem, ve které nám autor vypráví příběh z poválečné doby. Tento příběh je pro něho hodně osobní, neboť je o seznámení jeho otce s jeho matkou. Kniha je psaná lehkým a čtivým stylem, kde se v ději prolínají dopisy psané mezi hlavními protagonisty příběhu. Nutno podotknout, že v této knize nejde úplně o klasický “románek”, ale také o zdravotní stránku hrdinů a nahlédnutí na období po válce. Můj názor na tuto knihu najdete zde.

3) Poslední knihou minulého měsíce byla kniha Lituji, čekají mě, kterou napsala francouzská autorka Agnes Martin-Lugand. Její dřívejší romány jsou “Šťastní lidé čtou a pijou kávu” a “Šťastní lidé mají snadný život”. Z těchto dvou jsem nečetla zatím ani jednu, ale Lituji čekají mě se mi hodně líbila a ráda zkusím i autorčiny předešlé knihy. Kniha vypráví o mladé dívce, která se stane workoholikem. Svojí práci miluje, miluje i ten adrenalin spojený se stresem kolem všeho co se práce týče. Práci upřednostňuje i před svojí “rodinou” (sestrou a přáteli). Ale co když práce není vše? Co když se po deseti letech objeví kamarád, o kterém jste si mysleli, že je mrtví? Nebo jste ho za to že zmizel, pohřbili ve svém srdci?... Kniha byla pro mě skvělou oddechovkou. A rozhodně ji ráda doporučím všem, co mají chuť na kýčovitý happy-end a sem tam nevěřícně kroutit hlavou nad světem workoholika.
Recenzi bych ráda brzy sepsala. Snad se povede.

Během října jsem přečetla 771 stránek.

A co za knihy jsem si pořídila? Přibylo mi do hromádky k přečtení pět knih. Jmenovitě je to Hračka,
Advokátova dcera,
Aglické listí,
Léto u jezera,
a Kromobyčejná pouť Barnabyho Brocketa.

Ale také jsem (nejen díky stěhování) dala nějakou tu knihu pryč (dál), a taky i jednu z těch co byly v hromádce k přečtení a vím, že se k ní nakonec vůbec nedostanu.

Mé konečné říjnové suma sumárum sčítá 42 kousků k přečtení. (K tomu samozřejmě i nějaké ty elektronické knihy, ale ty nepočítám).

To by bylo k dnešnímu ohlédnutí vše. A jak to bude v listopadu? Jelikož pomalu končí, tak mohu říct, že to bude hodně - hodně - opravdu hodně slabé! :-(

Ale to zase příště!..

Přeji všem krásnou listopadovou neděli.

Vaše ൬ermaidka

Publikováno dne: neděle 26.listopadu/2017 v 9:30