RC KNIHA VZPOMÍNEK
„Jména vašich dětí. Tvář vašeho muže. Váš věk a adresa...Co když se vám tohle všechno začne ztrácet z paměti?‟
Ahoj všem knižním přátelům,
vítám vás u dnešní recenze na knihu, kterou jsem měla půjčenou z knihovny, lépe řečeno z bibliobusu, a kterou jsem (ve středu) po dočtení úspěšně vrátila. :)
Výpůjční doba čtrnáct dní - čtecí doba 8 dní. Ano, ti z vás, kteří mě již znají vědí, že to je na mě velmi dobré skóre...
Ale konec vychloubání se, pojďme si danou knihu ukázat. A těm, kteří ji neznají, představit.
Ale konec vychloubání se, pojďme si danou knihu ukázat. A těm, kteří ji neznají, představit.
O knize: V Knize vzpomínek se setkáváme s Claire, čtyřicetiletou matkou dvou dcer - dvacetileté Caitlin a tříleté Esther. Claire má milujícího manžela Grega, se kterým jsou svoji něco přes rok, a mají spolu dceru Esther. Do příběhu jsme vsazeni právě tehdy, když Claire lékaři diagnostikovali předčasné stádium Alzheimerovy choroby. Claire zapomíná velmi často, někdy zapomene danou věc jen na onu chvíli, jindy se už správné pojmenování do jejího mozku nevrátí.
Není schopná své malé dceři číst pohádky, protože zapomněla jak se písmena čtou. Jindy neví, jak se jmenuje to mluvítko, které umožní komunikovat s těmi, co jsou od vás daleko. A tak je nutností, aby se k ní domů nastěhovala její máma Ruth a začala se o ni a Esther starat, protože Greg musí chodit do práce a vydělávat peníze, což je pro Claire úlevou, protože poslední dobou neví, kdo ten chlap je.
"Snažím se, abych si své zapomenuté základní životní dovednosti opětovně osvojovala rychleji, než o ně přicházím. Je to trochu, jako bych šla nahoru po eskalátorů, který jede opačným směrem."
Str. 135 - 136
Greg jednoho dne přinese červený zápisník s prázdnými listy - Knihu vzpomínek. Claire totiž dostala za úkol od své terapeutky si zapisovat své vzpomínky, aby si je pak mohla číst. Nakonec se tohoto úkolu zhostí celá rodina a do Knihy vzpomínek začnou přispívat i Caitlin, Greg a občas i Ruth.
"V podstatě svoje myšlení vůbec nemám pod kontrolou, netuším, kam se mlha znovu přivalí, aby po sobě zanechala další prázdné místo."
Str. 182
Můj názor: Jak jste mohli číst v článku "Návštěva knihovny", knihu jsem si půjčila v Bibliobusu, který stojí každou sudou středu u nás v ulici. Musím přiznat, že po knize jsem sáhla, aniž bych úplně četla o čem je. Stačilo mi vědomí, že autorka je v knižním světě známá a dost chválená. Až když jsem si anotaci konečně přečetla, napadlo mě, že to nebude kniha pro mě, a že jí bez otevření opět vrátím.
Vrátila jsem ji! Ale předtím jsem ji otevřela a zhltla skoro čtyři sta stran během osmi dní. :-)
Během prvních pár stránek, jsem se lekla, že nebudu moci (spíš nezvládnu) knihu číst v MHD, bez toho aby mi tekly slzy. Jelikož příběh začíná tím, že si Claire uvědomuje, o co všechno díky nemoci přijde a u čeho všeho nebude moci být. Ale zvládla jsem to! Bez toho, aniž bych se připravovala na smutnou notu příběhu...
Podmanivý a laskavý příběh s nádechem smutku.
Tak bych knihu zjednodušeně popsala.
Kniha byla čtivá, a svým způsobem krásná a zajímavá. Líbilo se mi, jak příběh autorka pojala, střídala vyprávění z úhlu Claire a Caitlin a do toho byly vsazeny příspěvky z Knihy vzpomínek. Díky těmto vzpomínkám, se můžeme dočasně vrátit do minulosti. Nejen do té, kdy se narodila Caitlin, ale také do té, kdy se Claire zamilovala do Grega a on do ní.
Jelikož se ve vyprávění střídají postavy Claire a Caitlin, není kniha pouze o nemoci, kterou Claire trpí, a o tom, jak se s touto skutečností sžívá její rodina, ale je i o tom, co zažívá sama Caitlin. Možná se to, co prožívá hodně podobá tomu, co prožívala její matka před dvaceti lety.
Kniha vzpomínek podle mého názoru určitě není emočně snadná, což ještě umocňuje to, že je kniha podaná "romantickým/ženským" způsobem, nikoliv z pohledu "naučné" literatury. Při čtení vás asi neminou myšlenky spojené s tím, jak byste se zachovali vy v dané situaci, a jaký by měla tato nemoc vliv na vaši rodinu.
"Vlastně se ani tolik neděsím samotné nemoci a onoho neznámého, temného a současně nádherného světa, do něhož mě vede, trápí mě spíše vědomí, že opouštím lidi, které miluju, a že není v mých silách to změnit."
Str. 338
Jak už jsem psala na Goodreads - kniha mi lehce připomněla film "Pořád jsem to já" - v hlavní roli s Julianne Moore. A knihu "Kam se poděla Elizabeth", která svým názvem mate. Nejde o žádnou detektivku, ale o příběh ženy, která ztrácí paměť. Jediný rozdíl mezi Maud a Claire je, že Maud má stařeckou demenci díky svému věku, ale Claire trpí předčasným Alzheimerem.
Za mě určitě ano! Pro mě to byl čtecí zážitek, a mrzelo mě, že mám knihu již dočtenou.
Hodnocení: 4,5 z 5 ✮
Název: Kniha vzpomínek
Autorka: Rowan Coleman
Originál: The Memory Book/2014
Nakladatelství: Domino
Žánr: společenský román
Já se rozhodně těším na další setkání s autorkou. Doma na mě čeká kniha Všichni jsme utkaní z hvězd a domnívám se, že to nebude Rowanina poslední kniha, do které se ponořím.
Krásný nedělní večer,
Vaše ൬ermaidka
O autorce: Rowan Coleman
- žije se svým manželem a pěti dětmi v poněkud přeplněném domě v hrabství Hertfordshire (ve Východní Anglii). Snaží se skloubit psaní s péčí o rodinu, zejména pak o dvojčata v batolecím věku.
Rowan je regulérní dyslektička, přesto si psaní zvolila za svou hlavní profesi. A ve svých knihách se věnuje velkým tématům. Kniha vzpomínek je Rowaninou nejúspěšnější knihou, avšak jde již o její jedenáctou knihu.
Rowan milage spánek, nebo jen prosté sezení, ideálně u sledování filmu. Snaží se naučit jak péct a nemá čas na žehlení.
Já se rozhodně těším na další setkání s autorkou. Doma na mě čeká kniha Všichni jsme utkaní z hvězd a domnívám se, že to nebude Rowanina poslední kniha, do které se ponořím.
Četli jste Knihu vzpomínek? Pokud ano, jaké dojmy jste knihy měli? A co vy a ostatní autorčiny knihy, znáte? Četli jste?
Ráda si přečtu vaše komentáře pod článkem.
Krásný nedělní večer,
Vaše ൬ermaidka
Publikováno dne: neděle 25.února/2018 v 18:50
Jsem nadšená, že se kniha líbila :) Byla skvělá a bylo mi jasné, že nebude poslední a ejhle, chybí mi přečíst už jen její novinka. S tvým názorem souhlasím. Pěkně vtáhne do děje a určitě donutí člověka zapřemýšlet, jak by se v takových situacích zachoval on. Moc pěkná recenze a budu se těšit na další tvé setkání s Rowan :)
OdpovědětVymazatJo a nový vzhled blogu se mi moc líbí :) Také jsem uvažovala, že bych ho trošku pozměnila, ale chybí mi nápady.. :D
VymazatDěkuji Ivet, za krásný a milý komentář. Kniha byla opravdu čtivá a líbila se mi. A na další Rowaniny kousky se těším. Chvíli jsem přemýšlela, že hned navážu knihou Všichni jsem utkaní z hvězd, ale nakonec jsem si vybrala knihu jinou, slabší (jak na čtení, tak i stránkově) s cílem ji pokořit do konce února, což jsem se bála, že by se mi u VJUzH nepodařilo.
VymazatP.S.: Jsem ráda, že se nový vzhled líbí... Dalo mi to zabrat, a poravdě nejsem úplně spokojená (růžová není moje vyhledávaná barva), ale vypadalo to s ní nejlíp :-)
A nechtělo se mi to pak už předělávat/natož vracet do původního... Takže časem asi dostane blog ještě jinou tvář...
Už se také těším, až se do Knihy vzpomínek pustím.
OdpovědětVymazatA nový vzhled je super Moni, líbil se mi i starý, ale tenhle je taky skvělý :))
Snad se ke knize brzy dostaneš a budu se těšit na tvé dojmy :-))
VymazatDěkuji i za kladný ohlas na nový vzhled blogu. :)
Sama jsem od autorky nic nečetla. Ale jako ty vím, že je poměrně dost známá a že si ji čtenáři chválí :) Jako, pokud se mi dostane do rukou, určitě si ji přečtu. Moc pěkná recenze. :)
OdpovědětVymazatDěkuji Barčo :-) Pokud na knihu arazíš, určitě si ji přečti, byla by škoda ji přehlédnout.
VymazatAhoj Moni, pěkně sis pohrála se svým blogem :-) Zatím jsem koukala jen na mobilu, ale čekala jsem na příležitost, až ti napíšu z pc.
OdpovědětVymazatTvá recenze jako vždy hezky sepsaná, ale knížka mě po pravdě neláká právě kvůli nabitým emocím a myslím, že bych brečela už od začátku, podle toho co píšeš. A gratuluji za rychle přečtenou knihu :-)
Děkuji Marcelko! Jak píši už v odpovědi na Ivetčin komentář, není to úplně to co jsem si představovala, ale ten původní mi přišel již okoukanej... :-(
VymazatKe knize. Chápu, určitě neuspokojí každé čtenáře, také proto že plno z nich čeká "syrový" příběh o nemoci a najdou příběh, který má romantický podtext.
U mě to byla také náhoda, že jsem se ke knize dostala. Kdybych neměla blbý pocot z toho, že odcházím z toho bibliobusu s prázdnou, tak by mě "nepraštila" do očí :)